Každý malý kluk sní o tom, že jednou bude nějaký hrdina nebo pohádková postava. Můj bratr si vždycky přál být Spiderman, prý aby mohl zachraňovat lidi. Pak si to ale rozmyslel a chtěl být Hercules. Myslím, že to by už byla dobrá volba, ale i tak podle mě téměř nemožná. Nevím, jak by si můj tehdy obézní bratr dokázal svou sílu. Nicméně svého snu se nechtěl vzdát a tak doma začal cvičit a říkal si, že jednou bude jako on. Pak zase vyrostl a chtěl být něčím více reálnějším. A to popelářem nebo řidičem záchranky. To podle mě už bylo něco skvělého. Popeláři jsou podle mě dobré zaměstnání, protože člověk má svůj klid a nemusí nikam spěchat. zato řidič záchranné služby je na tom hůř.
Musí být dokonalý řidič a být taky svědomitý. Je hodně zaměstnání, které se hodí převážně pro muže. A to třeba svářeč, topič nebo i instalatér. Můj nejmladší bratr se momentálně učí na instalatéra a topenáře. Prý nevěděl jaký obor, tak si vzal dva. Musím říct, že je to skvělý nápad, takto se ve světě vůbec neztratí. Musíme být upřímní, že řemeslo je v dnešní době více ceněno než kdejaký úředník. Vím to, protože já dvakrát v úřednické pozici pracovala a vím, že bez té pozice by se kdejaká firma obešla. Ale bez instalatéra? To nejde jen tak něco dělat a doufat, že se něco podaří, tady není čas na improvizaci.
Bez kvalitního instalatéra se svět prostě neobejde, to musíme nechat. Vždy tento učební obor se učí tři roky a je ukončen výučním listem. Já jsme vždy práci instalatérů obdivovala. Musí se vyznat v tolika věcí, že mě by trvalo roky, než bych se něco naučila. Navíc člověka to musí i bavit a brát svou práci svědomitě a dobře ji dělat. Vždyť stačí udělat někde malou chybičku a problém je na střeše. Bez tohoto povolání se neobejde žádná domácnost a dokonce ani stavební firmy ne. Instalatéřina je prostě nepostradatelná a zodpovědná práce.